Březen 2007

Smutek a poznání

30. března 2007 v 18:39 | Irma-blunk |  Klíč k lásce
Irma a Caleb tam stáli jako těla bez duše. Oba se obviňovali, že za toto všechno můžou oni. Cornelie pozorovala Caleba, jak se smutný a poté když se podívala na smějící se piráty, tak jí bylo docela líto to, co udělali. Jakoby se v ní něco stalo, když potkala Caleba. Byla vedle něho jiná, dříve neměla s nikým a s ničím. Byla chladnokrevná, ale teď? "Cornelie! Dej ho do cely, ale do jiné, než naši princezničku." Podíval se na Irmu. Cornelie poslechla. Vzala Caleba a Jack Irmu a dali je do cely. Byli od sebe nedaleko, ale oba mlčely, každý byl ve svém světě. Piráti přivázali k sobě lodě a přendali si jídlo na svou loď a potom jí potopili. Jediný kdo se toho nezúčastnil byla Cornelia a Michael si toho všiml. Rozhodl se jít jí hledat. Našel jí u sebe v kajutě. Seděla na posteli jako tělo bez duše a byla velice zamyšlená. "Cornelie? Co je s tebou? V poslední době jsi jako tělo bez duše. Potápění lodí jsi měla ze všech nejraději." Sedl si vedle ní na postel. "Nic se mnou není, akorát jsem neměla dneska náladu dívat se na to, jak se potápí. Zítra mi bude lépe." Odpověděla a pohledem, kterým se na něj podívala dala najevo, aby už šel. Loď opět pomalu plula dál. Piráti kromě Cornelie slavili potopení další lodě a nabrání zásob. Irma s Calebem ještě nepromluvila. Oba mlčeli, ale Irma to prolomila. "Je mi líto, že tvojí loď potopili." "Hm." Caleb nejevil žádné známky o tom, že by se chtěl s někým bavit, ale Irma to nevzdávala. "Já vím, tohle je všechno moje vina." Začala se obviňovat. "Irmo, nech toho, ty víš, že za to nemůžeš." Snažil se jí utišit. "Ale já za to můžu." Otočila se ke Calebovi zády. On pochopil, že nechce být rušená a později bylo slyšet její vzlykání.
Když už bylo po obědě, tak pro Irmu přišli piráti, že má jít k Michaelovi. Neochotně se zvedla a vydala se po Dlouhých schodech do jeho kajuty. "Tak jsem tady." Bez optání si sedla na židli. "Ahoj. Tady se taky zdravý." Setřel jí. Irmy oči se protočili a když viděla jeho pohled, tak se přemohla. "Dobrý den. Tak co chcete?" "nic, jenom jsem tě chtěl vidět." Podíval se jí do očí. Ona jemu také, ale poté svým pohledem uhnula. Začala být nervózní. "Docela jsem dostala žízeň, nemáte něco k pití?" "Ano mám, hned to donesu." Ona přikývla na souhlas. ZA chvilku před ní stála sklenice plná vody. Irma jí hned vypila až do dna. "Děkuju moc." A poprvé se na něj zasmála. Třeba to tady nebude tak hrozný, pomyslela si a hned se já zlepšila nálada. Chvíli si povídali. Mezitím v cele Caleba. "Neruším?" Oslovila ho Cornelie a přistoupila k jeho cele. "Ne, tady není co rušit." Řekl bez nějakého vzrušování a otočil se k ní čelem. "Aha. Já jen jsem chtěla něco zjistit." "No tak do toho. Zjišťuj." Caleb se stále choval chladně. "Jo. No jen mi nejde do hlavy ten kostel. Teda to, že jsem…Že jsem tě nezabila." Doufala, že u něho nalezne odpověď. "No, ale jí ti s tím neporadím. Já to sám nevím." Podívali si do očí. Mezi nimi přeskočila nějaká jiskra. Jakmile zjistili, že se na sebe koukají, okamžitě uhnuli pohledy. A začervenali se. "Tak já už půjdu." Prohodila po chvilce trapného ticha Cornelie. On je přikývl a sledoval jak odchází. Chtěl jí zatavit, ale nevěděl proč. Co v něm ta pirátka vzbuzuje? To je otázka. Jen přihlížel, jak otevírá dveře, vychází ven a zavírá je za sebou. Byla jiná než ostatní piráti. Měla srdce.

Gwenka7894

29. března 2007 v 19:57 | Irma-blunk |  Spřátelené blogy
Mám další krásný spřátelený blog. Tento blog je Gwenky a je o W.i.t.c.h. Určitě se tam podívejte. Z vlastní zkušenosti doporučuji.

Boj za život

28. března 2007 v 20:24 | Irma-blunk |  Klíč k lásce
Další ráno na Calebově lodi. Jako první zamířil na palubu nadechnout se čerstvého vzduchu. Krásně svítilo Slunce a ptáci létali nad lodí. "Pane." Oslovil ho jeden z vojáků. Caleb se bez odpovědi na něj otočil. "Na pravoboku je vidět země." On přikývne a podívá se tam, kam voják ukazuje. V dáli leží pustý ostrov, kde nejsou vidět žádné známky života. "Nebudeme k němu připlouvat, nejsou tam žádné stromy. Takže tam nebudou ani žádná zvířata, která bychom mohli ulovit." Vojáci přikývli a dál s věnovali plavbou.
Nedaleko od nich na pirátské lodi. Všichni piráti jsou vzhůru a jedí svou vydatnou snídani. Na snídani byla i pozvána Irma, která se z chutí zakousla do chleba, který byl na stole.
"Johny, jdi na hlídku místo mě!" Rozkázal mu Jack a sedl si místo něho na židli a zakousl se do chleba tenké. Jack se chopil kormidla a do ruky vzal kompas a už nasměroval loď do správného směru.
Loď se jemně houpala na mírných vlnkách. V tom zahlédl za nimi přibližující se loď. "Kapitáne!" Zařval na celou loď a pár vojáků se otočilo, ale Michael nikde. "Rychle dojděte někdo pro kapitána, blíží se k nám loď!" Rozkázal a už si to jeden pirát štrádoval pro Michaela a po chviličce se objevil na palubě. "Kapitáne! Za námi jede loď!" Ukázal prstem na blížící se loď. "Zaútočíme!" Rozhodl a piráti se začali připravovat na boj.
V té samé chvíli na Calebově lodi. "Pane, před námi je loď." Promluvil na něm jeden voják. "Ano? A nevíte co je to za loď?" Caleb si vzal do ruky dalekohled, prohlédl si loď a poté ho podal vojákovi. "Myslím, že je to nějaká nákladní, nebo obchodní loď." Caleb přikývl. "Dobře, tak jeďte dál podle kurzu." Caleb zalezl spět do podpalubí do své kajuty. Za to na pirátské lodi jsou přípravy na boj, teda spíše na přepadení v plném proudu. Děla jsou nabitá a piráti jsou už natěšení. Nervózně se cítila i Irma zavřeli jí zpět do cely a už si jí vůbec nevšímali.Slyšela cinkání výzbroje a vycítila, že se chystají k přepadení nějaké lodi. Chtěla pryč. Calebova loď byla už docela blízko, tak se piráti schovali, aby je neviděli a aby je přepadli nepřipravené. A to se jim povedlo. Jakmile byli ve stejné úrovni, tak piráti vyvěsili pirátskou vlajku. Vyskočili ze svých úkrytů a bojovně zařvali a začali pálit z děl. Vojáci na Calebově lodi ihned zaveleli ať jdou ke svém dělům a bojují také. Byl to nejspíše už prohraný boj, ale snažili se ze všech sil, ale pomalu umíral jeden voják za druhým. Byl slyšet křik vojáků. Křik bolest. Padali pomalu na zem. Padali mrtvý, už jich moc nezbývalo, jenom jediný Caleb bojoval a nezemřel. Celou jeho posádku pobili. Stál tam jenom on obklopený piráty. "Co chcete? Chcete mě zabít?" Optal se pohrdavě. "Ne. Necháme si tě, mohly by z tebe být peníze." Řekl mu Michael a ostatní se začali smát. Ke Calebovi přistoupila Cornelie. Měla k němu namířený meč. "Mám ho spoutat?" Optala se Michaela a ten místo odpovědi přikývl na souhlas. "Ale nejdříve přiveďte naší princezničku." Jack se pro ní vydal. Přivedl smutnou Irmu, která ani nezvedla hlavu. "Irmo?!" Udivil se Caleb. A v tom mu to cvaklo. Ta blonďatá pirátka je ta, co ho při svatbě ušetřila a nezabila. Irma pomalu zvedla hlavu. "Calebe?" Řekla svým chraptivým hlasem a porozhlédla se po mrtvých vojácích. Nenávistně se podívala na piráty, ale na Michaelovi se zastavily její oči. Chvíli ho pozorovala, ale poté sklopila hlavu. Do očí se jí draly slzy. Proč? Proč se muselo toto stát? Tolik nevinných lidí zemřelo, jenom kvůli mně….Jenom kvůli mně!

Statistiky 19. - 25. 2.

28. března 2007 v 20:23 | Irma-blunk |  Statistiky
Pondělí - 175
Úterý - 198
Středa - 192
Čtvrtek - 188
Pátek - 272
Sobota - 350
Neděle - 237
Celkem: 1612 lidí

Vlny moře

26. března 2007 v 11:03 | Irma-blunk |  Klíč k lásce
Caleb a jeho posádka se plaví směr JZ po tichém a klidném moři, jen občas to ticho přeruší řev racka a nebo narážení vln do přídě lodě. Calebovi stále v hlavě vrtá to, proč ho ta pirátka ušetřila. Co jí zarazilo? Tyhle otázky byly bez odpovědí a Caleb se snažil na to nemyslet. Chtěl najít Irmu, protože se z nich za tu dobu, co spolu byli stali dobří kamarádi a nechce, aby se jí něco stalo. Přišla další myšlenka. Co když jí nemá rád natolik, aby si jí vzal? Byl i docela rád, že to ti piráti přerušili, ale jenom z pohledu svatby a ne únosu Irmy a pobití mnoha lidí, které znal. Ze snění ho vyvedl vedoucí posádky. "Pane, moře začíná být rozbouřené a už se stmívá." "Jo dobře děkuju, že jsi mi to sdělil." Voják přikývl a odebral se z jeho kajuty. Minutu co minutu, bylo nebe stále tmavší, až bylo úplně černé. Moře se rozbouřilo a byly velké vlny, která sahaly až k palubě lodi a přelívaly se přes ní, proto všichni vojáci byli v podpalubí, akorát jediný zůstal u kormidla.
V pirátské lodi je ruch. Piráti popíjí jediný Michael a Cornelie ne. Michael měří na mapě, kde je ten ostrov a Cornelie myslí na toho kluka, kterého nezabila. Neví proč ho nezabila, vždyť ona bez slitování vždy zabila kohokoli, ale něco jí zabránilo zabít ho. Nechápala to. Najednou na ní někdo ožralý spadl a polil jí rumem. Byla od něj celá. Nechtělo se jí tam být, tak vyšla na palubu. Moře bylo také rozbouřené a občas se vlna převalila přes palubu, jí to ale nevadilo a nechala se občas omýt vodou a ovývat silným větrem, ve kterém jí vlály vlasy. Přemýšlela. Ve vodě se odrážel měsíc, který byl skoro v úplňku a v moři to vypadalo, jakoby se koupal. Sledovala ho, jak se vlní ve vlnách. Zafoukal ledový vítr, až se Cornelie oklepala. "Brr." Zašeptala a vydala se do podpalubí, kde se uvelebila ve své kajutce a pohodlně usnula. Nebyla jediná kdo spal. Velmi unavená byla i Irma a ve vlhké cele, kde neustále kapala voda, usnula opřená o stěnu. Doufala, že je to jen sen a že se poté probudí ve své posteli doma, na zámku.

Tajemství pirátů

22. března 2007 v 19:51 | Irma-blunk |  Klíč k lásce
Moře bylo velmi klidné a Irma stále seděla v podpalubí v cele a bylo jí do breku. "Proč si vybrali zrovna mě? Vířily se jí myšlenky hlavou, ale bez odpovědí. "Hej ty." Zavolal na ní jeden pirát jménem Johny. "Chce tě vidět kapitán, jestli ses už uklidnila." Irma přikývla a stoupla si a s jeho doprovodem přešli přes palubu a rovnou do pokoje kapitána Michaela. "Rád tě vidím." Začal konverzaci, když za sebou Johny zavřel dveře. Irma neodpovídala, jen si prohlížela jeho kajutu. Nebylo to zrovna útulné, ale nebylo to nejhorší. "Irmo, mluvím s tebou." "Jak víš, že se jmenuji Irma?" Optala se ho. V jeho přítomnosti si byla nejistá a nervózní. "Vždyť jsi princezna a to bych snad mohl vědět tvé jméno. A hlavně v přístavech o tobě mluví a o tvém klíči také." Podíval se na ní a pousmál se. To mi chtěl říct asi ten rolník u toho jezera, říkala si Irma v duchu. "Dej mi prosím ten klíč. Je od mé zemřelé matky." Poprosila ho ještě jednou, ale nebylo to nic platné. "Nedám, protože tvoje matka nechala na ostrově Paraqua truhlu a v ní, se říká, je ukrytý poklad." "Poklad? Co by s ním matka dělala?" Irma se posadila na židli. "Ano poklad a proto ti dala ten klíček." V tomto vypravování ho přerušilo vejití Cornelie. "Irmo, tohle je moje zástupkyně Cornelie." Irma se podívala na Cornelii a v jejich očí neviděla skoro žádnou nenávist. "Pane, za chvilku bude oběd, mám jí odvést do cely?" Optala se ho. "Ne, poobědvá se mnou." Rozhodl a Cornelie s kývnutím hlavou na souhlas odešla. Za chvilku tam donesli plné talíře jídla. Když stůl byl plný, tak odešli. "No tak si vem." Vybídl jí a Irma se zakousla do chleba a připíjela k tomu vodu.
V tento okamžik ve městě Illinois. "Pane, vše je naloženo, můžeme vyplout." Řekl voják Calebovi. "Ano, jenom se rozloučím s rodiči. "Sbohem. Brzy se vám vrátím i s princeznou Irmou." Pokynul Caleb ke králi a jeho rodičům. "Buď na sebe opatrný." Guvernér objal svého syna a ten se potom se svou posádkou vydal na širé a klidné moře. Caleb nevěděl kudy má plout, ale něco ho táhlo jedním směrem, tak se tím řídil a věřil, že je dohoní.
Mezitím s Irmou a Michaelem při obědě. "Tak jak ti chutná?" Optal se jí, když dojedl a pohodlně si sedl do křesla. "Jo bylo to dobrý." Řekla otráveně Irma a chtěla dělat chladnou. "No tak už toho nech. Budeš tady s námi docela dlouho, tak by ses mohla chovat jinak, lépe." Michael jí otevřel dveře a Irma vyšla. "Máš tady na lodi volnost, když se budeš chovat normálně." Irma přikývla a vyšla. Procházela se po lodi a cítila na sobě zvědavé pohledy ostatních. "Co se tady procházíš sama?" Vyjela na ní Cornelie a stoupla si jí do cesty. "Kapitán mi to dovolil." Řekla a obešla jí. Cornelie jen zakroutila hlavou a vydala se za kapitánem. "Proč jsi jí nechal volnost? Co když něco udělá, nebo skočí do vody." Michael se na Cornelii podíval. "Ona není blbá, je ráda, když jsem jí to dovolil a kdyby skočila do vody, tak by se buď utopila a nebo by jí sežrali žraloci." "Jak myslíš, ale následky budou na tobě." Cornelie se otočila a odešla z kajuty.

Svatba

20. března 2007 v 13:17 | Irma-blunk |  Klíč k lásce
Skoro celou noc Irma nespala byla nervózní a nejistá, ale její čas se blížil. Ráno přišla Elisa a poté švadleny a pomohly mi s oblékáním.Už podruhé jsem si zkoušela šaty, Byly krásné, ale.. Do pokoje vešel otec. Byl už oblečený a za ním stál otec a matka Caleba. "Caleb jel dříve, nesmí tě vidět dříve, než při obřadu." "Jo hned jsem hotová." Doladily jsme poslední detaily a už se mohlo jet do kostela. Kolem bylo plno kočárů s koňmi a vedle nich kočí. Klanily se nám. Pomohly jí vystoupit a poté šla s otcem dovnitř. Uvnitř bylo plno lidí a Caleb stál přímo u oltáře. Lidé si Irmu prohlíželi a něco si mezi sebou šuškali. U oltáře mě předal Calebovi a obřad mohl začít. Kněz měl dlouhý proslov a poté přešel k nejdůležitější části. "Ptám se vás princezno Irmo dcero Gindera IV. zda si berete tohoto muže, guvernéra Caleba. Budete s nim v chudobě i nemoci do té doby dokud vás smrt nerozdělí?" Irma se zamyslela a nadechla se že něco řekne. "A…." Najednou do kostela vtrhli piráti. Začali kolem sebe střílet.Rozbíjeli kolem sebe vše, co jim přišlo pod ruku. Okna, oltář, lavice….Nikdo nevěděl, co má dělat a Irma též. V tom si všimla jednoho piráta, kapitána Michaela, jak míří přímo k ní. Zacpal jí pusu a vedl jí ven. Bylo slyšet mnoho střelných ran a křik lidí. Irma se bránila, ale nebylo jí to moc platné, protože byl silnější. Pirátka Cornelia postřelila otce Caleba, který upadl na zem a poté pohlédla na Caleba. Namířila na něj svou zbraň. Kapitán Michael, který držel Irmu na ní zařval. "Dělej zabij ho a pojď, vypadneme od suď. Máme to hlavní." Cornelie se podívala do očí Caleba. Rozeběhla se a nechala ho tam jen tak stát. Ušetřila ho. Piráti se stáhli a vzali s sebou Irmu. Michael jí stále držel a pustil jí až na lodi. Irma se opřela o sloup. Bála se a moc. "Co po mně chcete?" Vypískla. Její šaty byly roztržené. "My? My chceme poklad." Řekl kapitán Michael a ostatní přikývli. Cornelie se k němu stoupla a opřela se o něho. "A proč mě s sebou berete? Já žádný poklad nemám!" "Ale máš, ten klíč od tvé matky, je klíč od pokladu." Řekla pro změnu Cornelie. Irma se na něj podívala a chytla ho do ruky. "Já vám ho nedám!" Rozhodla se. "Chceš žít? Tak nám ho dej." Michael k ní přistoupil blíže. "Nedám vám ho, je to moje poslední vzpomínka na mojí matku." Odporovala opět a stále Irma. "Tak když nám ho nechceš dát po dobrém, tak si ho vezmeme sami." Kývl na nějaké piráti a ty Irmu chytli za ruce. Snažila se jim z jejich rukou nějak vykroutit, ale jejich stisk byl moc pevný. "Není ti to nic platné." Řekl Michael. Přišel k ní, chytl klíče a urval jí ho. "Ne!" Irmě do očí vtrhly slzy. "Nebul!" Zařval na ní a piráti jí dali do cely, protože začala hystericky křičet. "A můžeme jet pro poklad." Slyšela jeho poslední slova Irma a později se ozval radostný řev ostatních. Irma byla moc smutná. Chtěla být doma a měla se vdávat. Moc jí nevadilo, že není ještě vdaná. Sice s ní zacházeli opatrně, ale před celou jí neušetřili. Bylo tam velké ticho, akorát vítr a burácení vody přerušilo to ticho.
Mezitím na zámku. Vojáci odklízeli mrtvé a zraněné lidi. "Auu. To bolí." Syknul Julian na doktora, který mu ošetřoval střelnou ránu na rameni. "Bude to bolet pořád." Odpověděl mu a snažil se co nejšetrněji. Vydenzifikoval a obvázal mu ránu a šel se věnovat dalším zraněným pacientům. Caleb s matkou a králem seděli v pokoji a bylo ukrutné ticho. "Moje jediná dcera." Přerušil ticho král svým zavzdycháním. "To bude dobré. Já jí najdu." Utišoval ho Caleb. "Ty by jsi jí našel?" Řekl král skoro se slzami v očích. "Ano, našel. A vyjedu co nejdříve." Stoupl si. "Poskytnete mi loď s mnoha vojáky?" Optal se ho a stoupl si k oknu. "Ano, moc rád." Caleb přikývl pro souhlas. "A jestli mi jí přivedeš živou a zdravou, tak ti bude náležet půlka zámku a naše pozemky." Řekl a docela ho uklidnilo, že se Caleb nabídl. Ví, že je to dobrý guvernér, ale i zachránce. "Jdu se připravit na cestu, vyjedeme už zítra za svítání." Oznámil a odešel. Celé království drželo velký smutek. Dělaly se obřady pro čest mrtvých a pohřbívali se na hřbitovy.

Caleb - obrázky

19. března 2007 v 21:45 | Irma-blunk |  Caleb


Anketa W.i.t.c.h.

19. března 2007 v 21:30 | Irma-blunk |  Ankety
Tak, kterou by jste chtěli potkat? Hlasujte v anketce....

Návštěvnost 12. - 18. 3.

19. března 2007 v 16:26 | Irma-blunk |  Statistiky
Pondělí - 17
Úterý - 174
Středa - 132
Čtvrtek - 164
Pátek - 187
Sobota - 277
Neděle - 260
Celkem: 1371 návštěvníků

Příprava a nejistota

18. března 2007 v 18:33 | Irma-blunk |  Klíč k lásce
V království převládala dobrá nálada a natěšení na svatbu a na nového krále s královnou. Postupně se připravovalo na svatbu a posílali se poslové, aby to dali vědět hostům, kteří byli pozváni. Irma se pomalu začínala těšit, ale pořád Caleba nemilovala a neměla ho ráda jako muže, ale jako kamaráda. To samé cítil Caleb, ale oni už na svatbu přistoupili a slíbili to rodičům. Tušili oba, že v tom není jenom sympatie rodičů, ale určitě v tom je něco z minula a oni urovnávali dluhy nebo nějak tak. Svatba byla čím dál ti blíže a nervozita ve snoubencích stoupala. A nastal 12 den. Irma si vybírala svatební šaty a Caleb si připravoval oblek. Dorty se pekli, kachničky škubaly a připravovali na pekáč. Kuřata a prasata též.
"Vstávejte nevěsto." Přišla ke mně Elisa a s úsměvem mě probudila. "Je krásné ráno a zítra vás čeká svatba." Roztáhla závěsy. "Hm, svatba." Dodala jsem otráveně. "Copak vy se netěšíte? Vždyť Caleb je moc hezký muž a s velkým srdcem. Co bych já dala za to, abych byla na vašem místě." Zasněně se dívala z okna. "A co bych dala já za to, aby mě nikdo nenutil do vdávání." Povzdechla si a vstala z postele. "To bude dobré." Dala jí ruku na rameno, jako by jí porozuměla. Elisa po chvilce odešla. Irma se oblékla a šla se nasnídat. Usedla bezmyšlenkově na židli a zakousla se do chleba. "Tak jak se má moje dceruška?" Optal se jí otec a nadšeně se na ní podíval. "Hm, není to zrovna nejlepší." "Víš kde bude svatba? Bude na pobřeží v tom krásném kostele a bude se odehrávat dopoledne před obědem." "Jo aha to jsem nevěděla. Otče? Mohla bych se ještě dneska projel k jezeru?" Optala se ho a už si nevšímala jídla. "No tak dobře, ale pojedou s tebou vojáci, aby se ti něco nestalo." "Ale tati, prosím." Prosebně se na něj podívala. "Ne, už jsem řekl." "No jo no." Vstala od stolu a zamířila ke stájím. Král řekl několika vojákům, aby jí doprovodili a poté v pořádku dovedli domů. Jela pomalu a zamyšleně. U jezera chtěla počkat na toho rolníka, ale ten nepřišel a vojáci už přikázali odjezd domů.
Irma byla jako tělo bez duše. Vionka to z ní vycítila, tak nedělala blbosti jako vždycky spolu dělaly. Odmítla oběd, byla celou dobu s Vionkou. Čistila jí a dávala seno všem koním, tady jí bylo vždycky dobře. Stále jí někdo honil do zkoušení svatebních šatů, ale odmítala, chtěla si užít poslední den svobody. Vzpomínala na to, co prováděla když byla malá a na maminku. Ale ze snění jí vyvedla Elisa. "Princezno? Promiňte, že vás otravuju, ale šaty jsou už hotové a potřebujete si je vyzkoušet." Irma přikývla pohladila všechny koně a vydala se do pokoje. V pokoji bylo mnoho švadlen a držely šaty. Irma si je vzala a šla si je obléct a po chvilce vyšla. Byly nádherné a Irmě moc slušely.
Moc jí to slušelo a na ní se přišel podívat i její otec. Byl z toho uchvácen. "Moc ti to sluší dceruško, jsi ta nejkrásnější nevěsta, jakou jsem kdy viděl!" "Opravdu?" Nebyla si jistá. "Opravdu. A už je pozdě, jdi spát, ať se na svůj velký den dobře vyspíš." Švadleny včetně Elisy odešly a Irma šla spát, ale usnula až déle. Celou dobu svírala klíček od matky, ale nevěděla od čeho je.

blog Cornellie

18. března 2007 v 18:32 | Irma-blunk |  Spřátelené blogy
Mám další super spřátelený blog a tentokrát s Cornellií. Je to velmi pěkný blogísek. Douporočuji se na něj podívat. Odkaz na tuto stránku naleznete tady.

Hay Lin obrázky

18. března 2007 v 12:19 | Irma-blunk |  Hay Lin

Souhrn spřátelených blogů

17. března 2007 v 12:01 | Irma-blunk |  Spřátelené blogy
Tady je souhrn všech mích spřátelených blogů.

Oznámení

16. března 2007 v 14:35 | Irma-blunk |  Klíč k lásce
Jakoby to bylo ve zpomaleném filmu. Caleb stále padal blíže ke kamenům. Najednou se zvedl mohutný vítr, div Irma nespadla z Vionky. A jakým si zázrakem Caleb dopadl vedle kamenů, ale měl namále. Danger odběhl někam do lesa, ale to Irmu zas tak až nezajímalo. Pobídla Vionku do cvalu s jela ke Calebovi. Seskočila z ní a přišla ke Calebovi. "Calebe? Je ti něco?" Caleb se na ní podíval. "Ne jsem v pořídku, ale ještě o kousek dál a v pořídku bych nebyl." Odpověděl a začal se zvedat. Ale podlomila se mu noha, tak honem Irma natáhla ruku a chytla. Shlédli si do očí. Dívali se tam chvilku a krátce, až to nakonec Caleb přerušil a uhnul pohledem. "Měli bychom najít Dangera." "Jo to měli." Pomohla jsem mu vstát a pomalu jsme vyšli hledat Dangera. "Dangere!" Ozývalo se po celém lese hlas Irmy a Caleba. "Ty jo, kde je?" Proklela Irma a skoro se začala vztekat. "To chce klid, musel se pěkně vyděsit." "Jo a ty málem zabít." Pousmála jsem se a najednou vidím Dangera, jak stojí pod velkým stromem. "Dangere konečně." Přešli jsme k němu a Caleb ho prohlédl, jestli se mu nic nestalo. "Je v pořádku a teď bych už šel domů, ale teď ho raději povedu." "Jo bude to jistější a já jí taky povedu." Vydali jsme se k zámku a cesta probíhala už v poklidu.
"Kde jste tak dlouho byli, měli jsme o vás strach." Vyhrkl na ně král, jakmile se dostavili do zámku. "Víš tati, byli jsme se projet k jezeru a trochu se to protáhlo." "Jo, tak to vám tu procházku schvaluju." Kývl na ně a poté se věnoval své činnosti. "Jdu k sobě do pokoje." Oznámila jsem a odebrala jsem se pryč.
"Ťuk, ťuk." Ozývalo se bušení na mé dveře. "Ano?" Odpověděla jsem a dívala jsem se, kdo to přichází. "Do mého pokoje vstoupil můj otec a sedl si na mou postel. "Ano otče? Stalo se něco?" Byla jsem znepokojena z jeho pohledu, který měl nasazený. Byl veselý, ale vážný. "No víš, jak jste byli pryč, tak jsem s Calebovými rodičemi projednával tu svatbu. Tak jsme se rozhodli, že by jsme jí mohli uspořádat co nejdříve. Budeš královna a Caleb král." Byl z toho nadšený, ale já moc ne. "Ale tati, jsem na vdávání moc mladá a s Calebem se známe dva dny a to není dost na to, abychom se vzali." Byla jsem rázná, ale moc mi to platné nebylo. "Jsem už starý a kralování není už pro mě. Chci prožít své stáří vedle své dcery, která bude vládnout se svým manželem." "Tak to opravdu chceš?" "Jo chci." Dlouho do noci jsme si s otcem povídali. Poté jsme tam pozvali rodiče Caleba a samotného Caleba a domluvili jsme se, že uděláme co nejdříve svatbu. Bylo naplánováno, že bude za dva týdny. Bylo to oznámeno celému království a naší zemi.

Cornelia obrázky

15. března 2007 v 21:39 | Irma-blunk |  Cornelie

Danger - Nebezpečí

14. března 2007 v 18:34 | Irma-blunk |  Klíč k lásce
Jelikož naši rodiče měli velice důležité jednání, prý se na něčem museli domluvit, tak jsem s Calebem šla do stáje, abych mu ukázala Vionku. "Je moc hezká. To je Tvůj kůň?" Optal se mě a poplácal jí po krku. "Jo je, dostala jsem jí od mamky, před několika lety." Sklopila jsem hlavu, protože moje myšlenky se směřovaly na mamku. "Promiň, nevěděl jsem, že je od tvé matky. Slyšel jsem, že zemřela, je mi to líto." "Ne to je dobrý, už se z toho pomalu dostávám." Usmála jsem se na něj a bylo vidět, že se mu ulevilo. "Tak víš co. Vy tady budete přes noc?" Napadl mě dobrý nápad. "Jo budeme tady ještě dva dny, proč?" Bylo na něm vidět, že neví co mě napadlo. "No napadlo mě, že by jsme si mohli zítra vyjet na koních. Mohl by sis vybrat jakého chceš koně." "No to je dobrý nápad. A nemůžu si ho vybrat už teď? Abychom se zítra nezdržovali." "Tak dobře." Pomalu jsme procházeli celou stájí a on si velice pečlivě prohlížel koně. Nakonec si vybral vraného hřebce Dangera. Byl z něho uchvácen a moc se na zítřek těšil. Ještě něž jsme šli spát, tak se s ním trochu spřátelil a seznámil. Danger byl velmi temperamentní kůň, ale pro zkušené jezdce zvladatelný. Oznamovala jsem to Calebovi, ale toto ho neodradilo. Když už byla veliká tma, tak jsme se odebrali zpět do zámku a šli jsme spát.
Další den byl sluneční a velmi teplý. Hned po snídani jsme se s Calebem vydali do stáje, kde jsme si osedlali koně a vyjeli jsme ven. "Je zatím hodný?" Optala jsem se, když jsme přecházeli potok v lese. "Jo, je hodný. Až nebude, tak to uvidíš." Oba jsme se rozesmáli. Je to hodný kluk a dobrý kamarád, pomyslela jsem si a nebesky jsem se na něj podívala a prohlížela jsem si ho. Z toho snění mě vyvedla Vionka, která začala žrát trávu a mě div neshodila. Caleb se samozřejmě mohl potrhat smíchy a já si přála, aby mu Danger udělal to samé. A jakoby mě vyslyšel. Danger rychlostí blesku dal hlavu dolů a Caleb se neudržel a spadl z něho. Tak to jsem se zase smála já. "Kdo se směje naposled, ten se směje nejvíce." Ještě více jsem ho pošťuchovala, když se sbíral ze země a znovu na něj nalézal. "Fakt vtipný, mohl jsem si něco udělat, a nebo se mohl Danger splašit a utéct nám." Caleb dělal naštvaného, ale ve skutečnosti se smál taky. "Chocni, jak ti vadí, že se ti směju. Tak pojď ukážu ti moje nejoblíbenější místo tady." Pobídla jsem Vionku a už jsme cválali k jezeru.
Zastavili jsme se pod vysokým stromem a nechali jsme koně žrát. "Sem jsme chodily s mamkou, bylo to naše nejoblíbenější místo tady na Zemi. Pomatuju si, že když jsem byla malá, tak jsem se tady málem utopila, ale pomohla mi mamka a poté mě odnaučila se bát vody." Vypravovala jsem mu zážitky z tohoto místa, a že jich nebylo málo, ale hodně jsme se nasmáli. Jelikož to tam koně už moc nebavilo a docela nám vyhládlo a jídlo jsme si sebou nevzali, tak jsme nasedli a vydali jsme se pomalu domů. Byli jsme zrovna u lesa na velké mýtině. Danger zrovna procházel kolem velkého keře a najednou něho vylétl pták a Danger se lekl a běžel pryč. Caleb ho nemohl zastavit a kůň mířil stále rychleji k lesu. Danger z ničeho nic uskočil a Caleb padá k místu, kde jsou ostré kameny. "Calebe!!"

Nový design od Cornelie Hale

13. března 2007 v 21:03 | Irma-blunk |  Novinky
Tak a mám nový design s Irmou a Michaelem. Udělala mi ho Cornelia Hale a moc jí za to děkuju ne překrásnýý!!! ;o)

Obrázky Taranee 1.

12. března 2007 v 22:18 | Irma-blunk |  Taranee